Studánky, Svatojánské období (Květen, Červen)

Tento praktický průvodce je určen pouze pro Vás, rodiče. Nečtěte z něj svým dětem!!! Neberte jim prostor pro vlastní prožitek a moment překvapení. Děkujeme Vám za Vaši důvěru, všechno potřebné se děti včas ve školce dozvědí.

10.1. Smysl, vznik a historie slavnosti

a) Studánky
Podle dávné tradice lidé vítali jaro také otvíráním studánek — symbolickým vyčištěním pramene po dlouhé zimě. Lidé si odjakživa studánek velmi vážili, vždyť prameny bývaly cenným zdrojem pitné vody. Po staletí udržované studánky však s rozvojem vodovodních sítí a čerpání vody z podzemních zdrojů začaly pustnout. Leckde se pak praménky čerstvé vody ztratily v bahně. Někde i kvůli změnám v krajině, při těžbě dřeva, úpravách polí. Pamětníci postupně odcházeli a najít v lese studánku bylo čím dál tím vzácnější.

b) Svatojánské období je poslední společnou slavností všech tříd. Postava sv. Jana je symbolem zralosti, kvalitativní změny v přírodě i v nitru člověka.  Slunovrat otvírá cestu magickým silám země. A to je okamžik, kdy je možné zachytit zemní síly, vyvěrající na povrch. Bylinám natrhaným v předvečer svátku sv. Jana je připisována zvláštní léčivá moc.

10.2. Nosný příběh

a) Studánky
Příběhy, které dětem čteme, jsou o našem vztahu k přírodě, o její ochraně  a o vodě, jako jednomu z živlů: př. Studánka z Litoše (K. J. Erben),

b) Svatojánské období
Již v evangeliu můžeme najít příběh Jana Křtitele, ten neseme my dospělí v sobě. Pro děti potom vyprávíme příběh o zlatém kapradí, nebo jiný příběh vhodný pro toto období.

10.3. Dítě a slavnost

a) Studánky
Slavnost otvírání studánek mívá různou povahu. Od prostého vyčištění potůčku a zazpívání pár písní o vodě a poděkování za ni, po slavnost s vílou či králkou, která děti odmění douškem vody či křišťálem za jejich ochotu a práci.

  • Děti si v tomto období uvědomují spojení s přírodou a učí se k ní vlídně chovat
  • Vyučující si připraví scénář, rozdělí role, vezme džbáneček na nabírání vody a klíč, kterým se bude studánka odemykat. Také verše a říkadla rozdělí vyučující
  • Děti se vhodně obléknou pro pobyt v přírodě, vezmou hrabičky, lopatičky, kyblíky, do batůžků svačiny a pití na cestu. Věnec i stuhy pro královničku mohou děti připravit předem.
  •  Cestou pozorují krásy jarní přírody. První jde královnička, má na hlavě věnec z kvítí ozdobený dlouhými stuhami (může být i někdo cizí, stejně jako víla), které drží ostatní dívky a nakonec kluci s lopatkami a hrabičkami. Takto jdou v průvodu až ke studánce. Cestou mohou společně zpívat. Nejdříve probíhá čištění studánky a jejího okolí. Vyučující dbá na to, aby se voda ve studánce zbytečně nekalila a okolí nebylo udupáno.

b) Svatojánská slavnost

  • děti prožívají náladu tajemna, kouzel
  • seznámí se všemi smysly s některými léčivými bylinami
  • děti vnímají svět kolem sebe, přírodu, kde se květy mění v plody
  • vypravíme se spolu s dětmi na výlet mimo město, děti posilují svoje tělo a sounáležitost se skupinou
  • předškolní děti mohou ve školce přespat, jako důkaz jejich vyspělosti a odvahy
  • příprava svatojánské slavnosti: je třeba našít pytlíčky na bylinky (děti si šijí samy), připravit oheň (pan školník), natrhat a usušit bylinky (všechny třídy postupně sbírají během května a června
  • v den slavnosti  – všechny třídy jdou do sadu pro poslední bylinky, pro přípravu čaje na ohni, následně se hraje divadlo pro všechny děti na zahradě (zajišťují paní učitelky)

10.4. Rodič a slavnost

Na tuto slavnost rodiče:

  • pomáhají připravit místo, kde bude „víla / králka“ dětem hrát divadlo
  • najdou vhodnou dívku, která bude králku představovat
  • dětem v den slavnosti přinesou hrabičky a nářadí, dle pokynů učitelek jednotlivých tříd

Svatojánskou slavnost zajišťují samy učitelky s dětmi  a nepotřebují pomoc rodičů, ale u přespávání předškoláků je pomoc rodičů již vítaná, Přespávání je  obyčejně v týdnu kolem sv. Jana.

Rodiče předškoláků, jejichž děti ve školce v den slavnosti přespávají, pomáhají:

  • připravit oheň na podvečer
  • připravit občerstvení k ohni dle pokynů učitelek jednotlivých tříd
  • přinést dětem snídani na druhý den
  • přichystat spolu s dětmi věci na přespání – pyžamo, plyšáka, kartáček, pastu, oblečení na druhý den